Pri stoupani vzhuru obdivuji z okna, na prave strane za kridlem letadla, krasne osvicene parizske nocni mesto. Letadlo mirici do Kapskeho mesta pres celou afriku bylo zcela zaplnene, odhadem na cca 350 pasazeru. Po pulnoci jsme dostali vytouzenou veceri, kulicky z jehneciho masa, brokolicovou kasi s rajcatovou omackou, zelelinovy salat, hermelin Camembert a neco, co chutnalo jako presnidavka. Po vydatnem jidle jsem si chvili hral s displejem obrazovky umistene na zadni sedacce pasazera. Kazdy mel nekolik moznosti jak si kratit chvili, poslechem hudby, koukanim na nepreberne mnozstvi filmu ruznych zanru, sledovanim trasy naseho letu nebo hranim nejake hry. Spokojil jsem se jen s poslechem me oblibene hudby od dilny Beatles a Elvise Presleyho, take jsem sledoval informace o trase letu. Leteli jsme stale ve vysce zhruba 12 km nad zemi rychlosti okolo 980 km/h s teplotou okolo -55°C. Pri poslechu hudby jsem unaven usnul, probudil jsem se v momente, kdyz se letadlo v turbulenci otraslo. Zbytek letu jsem cetl knizku, poslouchal hudbu a zkusil shlednout kratky film s anglickymi titulky. Rano okolo 8 hodiny jsem z okna zasl nad krasou nekonecne plane africke pouste. Leteli jsme podel zapadniho pobrezi Afriky nad jasnou ranni oblohou, sem tam nejake mracky krasne plujici. Po snidani jsme spatrili v dalce Stolovou horu a mesto naseho cile. V 10 hodin (11 hodin africkeho casu) jsme dosedli na africkou pudu, pristani bylo trochu drsne, oproti parizskemu byla znat horsi kvalita pristavaci drahy. Po vystoupeni z letadla a vyzvednuti batohu jdeme smenit penize na randy (1 rand je asi zhruba 2.5 Kc), papirove bankovky se povedly, jsou hezke a detem by se urcite libily. Na bankovce jsou vyobrazeny v tomto poradi (10, 20, 50, 100, 200) tato zvirata: nosorozec, slon, lev, buvol a levhart. Vsichni se presouvame k pujcovne aut, kde si bereme 2 auta (Toyota Avanza) a 1 dodavku pro 10 lidi (Toyota Quantum). Po nalozeni veci mirime smer Mys dobre nadeje. Jako prvni vedouci auto jede Hanka, ktera tu byla predloni, se mnou, jedinym navigatorem s podrobnou turistickou mapou JAR. Cesta z mesta probehla bez nejmensich komplikaci, asi v polovine cesty jsme se stavili v jednom supermaketu pro ovoce, lehke jidlo a piti. U brany do rezervace platime vstupne 85R pro osobu a za chvili spatrujeme na silnici par opic, ktere nas prisli uvitat. Zastavujeme se na foceni a pomalym tempem pozorujeme krasnou prirodu okolo. Cesta konci u parkoviste, kde se lanovkou da vyjet nahoru na kopec s vyhledem do vsech stran. Jelikoz uz je pozde odpoledne, rozhodujeme se podivat kousek odtud, kde velke vlny, az trimetrove, narazi do skalisek a vytvari tak zajimave kouzlo morskeho vlnobiti. Po porizeni par snimku okoli se vracime stejnou cestou zpet a stavime se u jedne vesnice, kde u plaze ziji tucnaci. S roztomilymi zvitatky se pri foceni skoro objimame :-) Okolo pul sedme vyrazime na posledni cestu (142km) do Hermanusu, kde mame zarezervovane ubytovani (Hermanus Backpackers) s lehkou snidani. Na misto dorazime za tmy, v pul desate, hladovi jak vlci. Po vybaleni veci z auta a ubytovani se presouvame do nejblizsi restaurace, kde jsme si dali vyborny steak a chlazene pivo. Okolo pulnoci unaveni jdeme do hajan se vyspat na zirejsi den. Moc se tesime na brzke letove dobrodruzstvi.
Žádné komentáře:
Okomentovat