Létání ve dne i v noci

Přes noc se mi zdál krásný sen o létání, jsem rád, že můžu nejen ve dne ale i v noci létat, podrobnosti si nechám jen pro sebe :-) Ranní budíček byl jako obvykle okolo 8 hodiny, jen jediné brzké ptáče je pisatel blogu snažící se každý den zaznamenávat zážitky předchozího dne. Po snídani ve formě jogurtu s müsli, ovoce a čaje balíme věci. Michal jel napřed na průzkum volných míst ubytování nedaleko odtud. Po dohodě se přesouváme k apartmá kousek od vodopádu, kde necháváme jídlo v lednici a věci v jedné společné místnosti. Všichni jedeme ke startovišti, nedočkaví vzlétnout a nechat se unášet. Nejkrásnější na tom je ta svoboda, čistota mysli a spojení s nebem, to jediné mi dává energii a sílu být silnou duchovní bytostí. Konečně po dlouhé době startuje Hanka, která se o nás tak pečlivě starala. Poté její táta Zdeněk, společně pluli nekonečnou modří nebe. Konečně nastala má očekávaná touha vzlétnout, v pravý čas jsem kousek od startoviště chytil krásný stoupák, skoro věčnost jsem točil ve spirále jako když dým ve větru stoupá šikmo. Ve výšce okolo 1100 m.n.m. stoupání ustálo, nahoře je mi v takovém tropickém počasí velmi příjemně. Za letu jsem poprvé potkal velkého ptáka, pravděpodobně nějaké káně plachtící ve větru. Naštěstí jsme se spolu dokázali telepaticky domluvit, vyhnout se správným směrem a pokračovat společně vstříc velkému dobrodružství. Během pár chvil vítr trochu zesílil a změnil směr, což není jednoduché se ve vzduchu déle udržet. Snažím se letět kousek nad hřebenem a udržet stálou výšku. Po půl hodině letu zkouším létět po větru a hledat další termáky. V jednu chvíli jsem najednou pocítil prudký pokles, během pár vteřin jsem ztratil kus výšky, po marném pokusu najít další stoupavý proud jsem začal pomalu dělat rozpočet na přistání. Kontakt se zemí oproti včerejšku byl v pohodě, po třičtvrthodinovém letu jsem byl s mým výkonem spokojený. Hance posílám zprávu a zanedlouho přijíždí auto se Zdeňkem. V tu chvíli mě napadlo si doma pořídit vysílačku integrovanou do helmy včetně miniaturního reproduktoru a mikrofonu. Stačilo by do vysílačky nahlásit mou přibližnou polohu. Vracíme se k přistávačce a čekáme na zprávu o dalším vývoji počasí, Hanka nám hlásí, že na startovačce fouká silný boční vítr. V tuto chvíli balíme, někteří z naší skupiny mají problém ve vzduchu se udržet. Se Zdeňkem jedeme pro Denise, Hanka jede k ostatním. Po návratu k apartmá si dáváme siestu a oběd, poté si každý plánuje svůj program. Raději jsme přečkali odpolední vedro ve stínu nebo se schladili pod sprchou vodopádu. Do našeho návratu do mrazivé vlasti nám zbývají 2 dny, někteří chtěli zítra jet do Kapského města si prohlédnout pamětihodnosti a někteří včetně mne chtěli ještě létat. Pozdě večer jsme se dohodli udělat dvě skupiny, zítra navečer se v Kapském městě společně setkáme a někde se ubytujeme. K večeři vaříme míchaná pštrosí vajíčka, prohlížíme fotky a za krásné chladivé noci, západu slunce s půlměsícem v pozadí červenooranžové malby si vyprávíme různé příběhy. Okolo 11 hodiny uleháváme na trávník pod širým nebem, romantika zářící, temné a krásné noční oblohy poseté mnoha tisíci zářivých stříbrných hvězd má největší kouzlo každého snílka. Při průletu komety a přání každého padáme do snů vesmírné říše.

Detail tracklogu: http://www.xcontest.org/world/cs/prelety/detail:Kajik/27.1.2012/09:38